Abstract:Read the free Plain Language Summary for this article on the Journal blog. Plant species affect key ecosystem processes like nutrient cycling and overall ecosystem productivity through their litter. The outcome of litter effects is largely determined by its decomposability, which directly effects soil properties. If litter remains standing or unshed (i.e. marcescent), its final decomposability can be increased by photodegradation of recalcitrant structures (like lignin). If the litter is immediately shed, its decomposability largely depends on its original nutrient content. Moreover, plant species may affect soil also through other, more direct effects. It is however unknown whether marcescent and immediately shed litters affect soil, and by that plants, differently, whether direct effects of plants on soil interact with those of marcescent and shed litters, and whether these interactions are consistent under different soil conditions. We set up a pot experiment, where we tested the effects of originally marcescent and shed litters (both added on the soil surface of the pots) on three grassland species (Bromus erectus, Filipendula vulgaris and Plantago media) in contrasting soils from long‐term stable ancient grassland and grassland restored on arable land 20 years before. We also tested how litter types and plant species affect soil chemical properties and microbial community (characterised by PLFA markers). Marcescent litter contained a lower amount of nutrients, but still increased plant biomass more than shed litter, although only for F. vulgaris (likely due to mobilisation of soil nutrients). The effect of litter on soil chemical properties and microbial community was low. These were largely affected by the plant species growing in the pot. The effect of these species on the microbial community was stronger in the undisturbed soil of ancient grasslands, while plant species affected mainly chemical properties in disturbed soil of restored grasslands. B. erectus slowed down the decomposition of both litter types in restored grassland soil. The effect of marcescent litter on living plants was significant but species‐specific and depended on soil conditions. Marcescence seems to have a stronger effect on plants in disturbed soil, which indicates its importance for recovery of the ecosystem after disturbance. Read the free Plain Language Summary for this article on the Journal blog. Abstrakt Rostliny ovlivňují klíčové parametry ekosystému, jako je koloběh živin a celková produktivita, prostřednictvím své mrtvé biomasy (tj. opadu). Vliv mrtvé biomasy je do značné míry dán její rozložitelností, která přímo ovlivňuje vlastnosti půdy. Pokud mrtvá biomasa neopadne a zůstane stát (tj. je marcescentní), může být její konečná rozložitelnost zvýšena fotodegradací stabilních struktur (např. ligninu). Pokud mrtvá biomasa opadne okamžitě, její rozložitelnost do značné míry závisí na původním obsahu živin. Kromě toho mohou rostlinné druhy ovlivňovat půdu i jinými, více přímými způsoby. Není však známo, zda marcescentní biomasa či okamžitě opadlá mrtvá biomasa ovlivňují půdu a tím i rostliny odlišně, zda přímé účinky rostlin na půdu interagují s vlivy mrtvé biomasy, a zda jsou tyto interakce konzistentní v různých půdních podmínkách. Proto jsme provedli květináčový experiment, kde jsme testovali účinky původně marcescentní biomasy a opadlé mrtvé biomasy (obojí přidané na povrch půdy v květináčích) na třech druzích rostlin (Bromus erectus, Filipendula vulgaris a Plantago media) rostoucích v kontrastních půdách z dlouhodobě stabilní původní louky a louky obnovené na orné půdě před 20 lety. Testovali jsme také, jak typy mrtvé biomasy a druhy rostlin ovlivňují chemické vlastnosti půdy a její mikrobiální společenstvo (charakterizované PLFA markery). Marcescentní biomasa obsahovala menší množství živin, ale i tak zvyšovala rostlinnou biomasu u druhu F. vulgaris více než opadlá mrtvá biomasa (pravděpodobně v důsledku mobilizace půdních živin). Vliv mrtvé biomasy na chemické vlastnosti půdy a mikrobiální společenstvo byl nízký. Obojí bylo do značné míry ovlivněno druhy rostlin pěstovaných v květináči. Vliv pěstovaných druhů na mikrobiální společenstvo byl silnější v nenarušené půdě původní louky, zatímco v půdě z obnovené louky pěstované druhy rostlin ovlivňovaly především chemické vlastnosti půdy. V půdě z obnovené louky B. erectus zpomalil rozklad obou typů mrtvé biomasy. Vliv marcescentní biomasy na živé rostliny byl významný, ale druhově specifický a závisel na půdních podmínkách (původní vs. obnovená louka). Zdá se, že marcescence má silnější vliv na rostliny v narušené půdě z obnovené louky, což ukazuje na její význam pro obnovu ekosystému.

Climate‐driven shifts in plant–soil feedback of a perennial grass species

Relationships between plant–soil feedbacks and functional traits

Plant effects on microbiome composition are constrained by environmental conditions in a successional grassland

Between‐ versus within‐species variation in plant–soil feedback relates to different functional traits, but exudate variability is involved at both scales

Plant–soil feedbacks: role of plant functional group and plant traits

Root exudates and rhizosphere microbiomes jointly determine temporal shifts in plant-soil feedbacks.

Heterospecific plant–soil feedback and its relationship to plant traits, species relatedness, and co-occurrence in natural communities

Moderate plant-soil feedbacks have small effects on the biodiversity-productivity relationship: A field experiment

Do plant–soil feedbacks promote coexistence in a sagebrush steppe?

Zooming in on the temporal dimensions of plant–soil feedback: Plant sensitivity and microbial dynamics

Plant-soil feedbacks in community ecology

Standing and shed litters alter plant growth in disturbed and undisturbed soils differently

Bark and ambrosia beetles on native and transplanted dead wood along an altitudinal tropical forest gradient

Beyond the rootzone: Unveiling soil property and biota gradients around plants

Accumulation of pathogens in soil microbiome can explain long-term fluctuations of legumes in a grassland community

Global patterns and drivers of plant–soil microbe interactions

Biotic and abiotic plant–soil feedback depends on nitrogen‐acquisition strategy and shifts during long‐term ecosystem development

Effect of plant communities on bacterial and fungal communities in a Central European grassland

Linking Above- and Belowground Responses to 16 Years of Fertilization, Mowing, and Removal of the Dominant Species in a Temperate Grassland

Contrasting strategies in morphological and physiological response to drought stress among temperate forest understory forbs and graminoids

Effect of Biostimulant, Manure Stabilizer, and Manure on Soil Physical Properties and Vegetation Status