Abstract:Bark and ambrosia beetles were reared from Ficus wood baits along altitudinal tropical forest gradient. Some baits were transplanted below their trees' range of distribution to simulate the effects of climate change. While there was a distinct turnover in community composition along the gradient, beetles were readily colonizing the transplants, thereby indicating a considerable resilience of this group potential effects of climate change. Global warming is expected to shift the distribution ranges of many species towards higher latitudes and altitudes. This will rewire plant‐herbivore food webs as new combinations of herbivore species encounter novel host plants. We investigated the effects of a simulated altitudinal shift in an herbivore‐host community of bark and ambrosia beetles on fig trees in a tropical mountain forest on Mt. Wilhelm, Papua New Guinea. We reared beetles from wood baits cut from five local Ficus species in their natural altitudinal ranges, between 200 and 1700 m a. s. l. Further, we transplanted baits from three of these tree species 500 m below the limits of their natural distribution range, to simulate a mean temperature increase of 2.7°C. Beetle species richness declined, and their species composition changed with increasing elevation. Furthermore, while altitude explained a large proportion of variance in beetle composition, host tree species was more important for bark beetles than ambrosia beetles. Beetle communities that assembled on the transplanted baits were similar in diversity and host specificity to those on the fig trees native to the same elevation, but also contained a number of unique species. Overall, these results indicate that saproxylic beetles in this tropical forest are highly resilient and flexible to the potential effects of climate change. in Česky is available with online material. Abstrakt—Česky Očekává se, že v důsledku globálního oteplování dojde ke změně rozšíření mnoha druhů, a jejich oblasti výskytu se posunou směrem k vyšším zeměpisným šířkám a nadmořským výškám. Následně se nové druhy býložravců mohou setkat s novými hostitelskými druhy rostlin, což může vést k vytváření nových propojení v potravních sítích. V našem výzkumu jsme analyzovali dopady simulované změny nadmořské výšky na interakce mezi společenstvy saproxylických kůrovců a jádrohlody a jejich hostitelskými fíkovníky (Ficus) v tropickém horském lese na hoře Mt. Wilhelm v Papui‐Nové Guinei. Brouky jsme sledovali na návnadách vyrobených ze dřeva pěti druhů fíkovníků v nadmořských výškách mezi 200 a 1700 m n. m., kde tyto rostliny přirozeně rostou. Dále jsme přemístili tři z těchto návnad z jejich přirozeného výskytu o 500 m níže, než byly původně umístěny, a simulovali tak zvýšení průměrné teploty o 2,7°C. Pozorovali jsme pokles druhového složení i druhové bohatosti brouků s nadmořskou výškou. Nadmořská výška vysvětlovala většinu rozdílů v druhovém složení brouků a hostitelské druhy byly více důležité pro kůrovce než jádrohlody. Společenstva brouků, která se shromáždila na přemístěných návnadách, byla podobná v rozmanitosti a hostitelské specifičnosti jako na fíkovnících rostoucích ve stejné nadmořské výšce, ale také obsahovala řadu vzácných druhů. Celkově tyto výsledky naznačují, že společenstva saproxylických brouků tohoto tropického lesa jsou odolná a flexibilní vůči potenciálním dopadům změny klimatu.

Bark and ambrosia beetles on native and transplanted dead wood along an altitudinal tropical forest gradient